|
|
Navrhování územních celků s využitím pokročilých technologií
Špaček, Jan ; Apeltauer, Tomáš (oponent) ; Remeš, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou navrhování územních celků s ohledem na proudění vzduchu v městské oblasti a vznik UHI (městských tepelných ostrovů). Posuzuje základní aspekty ovlivňující návrh uličního prostoru. Každá stavba, strom, překážka ovlivňuje proudění okolního vzduchu, vytváří oblasti větrného stínu, kde je zvýšená koncentrace znečištěného vzduchu. Vytváří také oblasti se zvýšenou rychlostí vzduchu, které jsou nepříjemné pro pobyt. Pochopením důležitosti této problematiky a jejím začlenění s použitím pokročilých technologií do projektování městských územních celků jsme schopni vytvořit zdravé a příjemné městské prostředí pro pobyt a užívání.
|
|
|
Green and blue infrastructure: means of reducing surface temperatures in the urban environment
SEDLÁČEK, Jan
Climate change may accelerate the Urban Heat Island (UHI) effect with many consequences for the well-being of human populations in cities. Green and blue infrastructures (GBI) are presented as a way to mitigate the UHI effect. In our study, the influence of GBI (primarily less studied types) on surface temperature (ST) was tested using a thermal camera. Various types of GBI (e. g. tree shade and lawn) and their combination were compared.
|
|
|
Statistický model charakteru tepelného ostrova středoevropských měst
Vacík, Pavel ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Láska, Kamil (oponent)
Městský tepelný ostrov (MTO) je oblast zvýšené teploty vzduchu v mezní a přízemní vrstvě atmosféry nad městem či průmyslovou aglomerací ve srovnání s venkovským okolím. Rozdíl v teplotě roste s velikostí města. Studie popisuje závislost intenzity MTO středoevropských měst na jejich velikosti a poloze meteorologické stanice. Použit je vícenásobný lineární regresní model. Závisle proměnné Y vstupující do modelu (data z celkem 40 měst) jsou MTOmean a MTOmax spočtené na základě rozdílu v teplotě vzduchu mezi městskou a příslušnou pozaďovou meteorologickou stanicí. Průměrná intenzita městského tepelného ostrova (MTOmean) je průměrná hodnota MTO ze všech dostupných dat analyzovaného období (hodinová měření teploty vzduchu [řC] za roky 1994-2012) v nočních hodinách v době od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Maximální intenzita městského tepelného ostrova (MTOmax) je průměrná maximální hodnota intenzity MTO za noc, tedy období od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Nezávisle proměnné X jsou velikost města definovaná zastavěnou plochou (X1) a poloha meteorologické stanice ve městě určená na základě vzdálenosti od středu a okraje města (X2). Závislost hodnot MTOmean a MTOmax na...
|
|
|
Vliv velkého města na klimatické charakteristiky slunečního svitu, jejich územní rozložení a časové změny - příklad Prahy
Volkeová, Veronika ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Němec, Luboš (oponent)
VLIV VELKÉHO MĚSTA NA KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY SLUNEČNÍHO SVITU, JEJICH ÚZEMNÍ ROZLOŽENÍ A ČASOVÉ ZMĚNY - PŘÍKLAD PRAHY Tato práce se zabývá základním klimatickým prvkem, jímž je sluneční svit. Cílem práce je územní rozložení a proměnlivost délky slunečního svitu na území P jejím okolí. práci byla použita data z Českého hydrometeorologického ústavu, konkrétně měsíční a roční úhrny slunečního svitu, u stanice Praha Karlov za 96leté období, u ostatních stanic za 7leté období. Práce je rozdělen na dvě části. V první části se věnuje literární rešerši, která je založen na dostupných poznatcích o slunečním svitu v Praze, nebo obecně ve větších městech. Druhá část je výzkumného charakteru. Nejprve věnuje stanici Praha Karlov a jejím dlouhodobým trendům, a poté ostatním pražským a mimopražským stanicím. Pro zjišťování územního rozložení byly použity statistické dvouvýběrové testy.
|
|
|
Navrhování územních celků s využitím pokročilých technologií
Špaček, Jan ; Apeltauer, Tomáš (oponent) ; Remeš, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou navrhování územních celků s ohledem na proudění vzduchu v městské oblasti a vznik UHI (městských tepelných ostrovů). Posuzuje základní aspekty ovlivňující návrh uličního prostoru. Každá stavba, strom, překážka ovlivňuje proudění okolního vzduchu, vytváří oblasti větrného stínu, kde je zvýšená koncentrace znečištěného vzduchu. Vytváří také oblasti se zvýšenou rychlostí vzduchu, které jsou nepříjemné pro pobyt. Pochopením důležitosti této problematiky a jejím začlenění s použitím pokročilých technologií do projektování městských územních celků jsme schopni vytvořit zdravé a příjemné městské prostředí pro pobyt a užívání.
|
|
|
Statistický model charakteru tepelného ostrova středoevropských měst
Vacík, Pavel ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Láska, Kamil (oponent)
Městský tepelný ostrov (MTO) je oblast zvýšené teploty vzduchu v mezní a přízemní vrstvě atmosféry nad městem či průmyslovou aglomerací ve srovnání s venkovským okolím. Rozdíl v teplotě roste s velikostí města. Studie popisuje závislost intenzity MTO středoevropských měst na jejich velikosti a poloze meteorologické stanice. Použit je vícenásobný lineární regresní model. Závisle proměnné Y vstupující do modelu (data z celkem 40 měst) jsou MTOmean a MTOmax spočtené na základě rozdílu v teplotě vzduchu mezi městskou a příslušnou pozaďovou meteorologickou stanicí. Průměrná intenzita městského tepelného ostrova (MTOmean) je průměrná hodnota MTO ze všech dostupných dat analyzovaného období (hodinová měření teploty vzduchu [řC] za roky 1994-2012) v nočních hodinách v době od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Maximální intenzita městského tepelného ostrova (MTOmax) je průměrná maximální hodnota intenzity MTO za noc, tedy období od 21 do 4 hodin za průměrné celkové oblačnosti dané noci na městské meteorologické stanici do 0,5. Nezávisle proměnné X jsou velikost města definovaná zastavěnou plochou (X1) a poloha meteorologické stanice ve městě určená na základě vzdálenosti od středu a okraje města (X2). Závislost hodnot MTOmean a MTOmax na...
|
|
|
Změna průměrných teplot vzduchu ve městě a mimo měasto za posledních 65 let
Střeštík, Jaroslav
Klima ve městě se liší od klimatu v nejbližším okolí v mnoha směrech: ve městě bývá vyšší teplota vzduchu, nižší vlhkost vzduchu, mnohem větší je znečištění ovzduší apod. Město je jakýsi ostrov s odlišným životním prostředím. A protože města rostou, tak se všechny zmíněné rozdíly oproti jeho okolí neustále zvyšují. V tomto příspěvku je prezentována změna průměrných ročních, resp. sezonních, teplot vzduchu v centru Prahy (v Klementinu) a na jeho okraji (letiště Ruzyně) za období 1946-2009, zčásti též na letištích Tuřany a Mošnov za období 1951-2009. Průměrné roční teploty vzduchu na všech stanicích během sledovaného období vykazují kromě značného kolísání stálý růst, který je dán globálním oteplením.
|
host ::
RSS.